Současné dění v Trnavě

V souvislosti se třetím výročím odvolání arcibiskupa Bezáka z čela trnavské arcidiecéze zorganizovalo občanské sdružení Kampanila 28. 6. 2015 v Trnavě veřejnou diskuzi. Ta dostala název Hodina bez arcibiskupa, což odkazuje na Hodiny s arcibiskupem, pravidelné nedělní katecheze spojené s diskuzí, které během svého působení v Trnavě arcibiskup Bezák zavedl. Na webu o.z. Kampanila najdete úvodní slovo hrádeckého faráře Petra Cibiry, odkaz na reportáž Městské televize Trnava i videozáznam diskuze, který je k dispozici i na youtube. Andrej Škubla, jeden z panelistů, publikoval své ohlédnutí za trnavskou diskuzí na Postoy. 

Vážím si odvahy organizátorů diskuzi iniciovat; stejně tak odvahy všech čtyř panelistů v ní vystoupit. Z článku na serveru Postoy, který o akci předem informoval, by se mohlo zdát, že tuto odvahu projevil především mluvčí Konference biskupů Slovenska Martin Kramara. Z hlediska bouřlivé atmosféry v sále je to jistě pravda, nesmíme však zapomenout, že lidé ochotní veřejně se vyjádřit ke kauze arcibiskupa Bezáka zažili ledacos, proto nemenší uznání si zaslouží i další tři panelisté, totiž Karol Moravčík, Tomáš Pružinec a Andrej Škubla. Panelisté spolu s moderátorem Matúšem Demkem tím zároveň osvědčili lásku k církvi, což je podmínkou dialogu i spravedlivé kritiky.

Hodina bez arcibiskupa měla být věnována situaci v církvi po odvolání pana arcibiskupa, nicméně stále znovu se naléhavě stáčela k samotnému příběhu odvolání. To ukazuje na to, že jde o stále hnisající ránu, k jejímuž vyléčení nepomohou volání po tlustých čarách za tím, co se stalo.

Klíčovou otázkou diskuze bylo, jak překonat aktuální rozdělení uvnitř církve. Řešení této otázky zůstává i nadále výzvou, Hodina bez arcibiskupa k němu nicméně přispěla tím, že jasně ukázala příčinu zmíněného rozdělení. Je dáno existencí dvou navzájem podstatně odlišných chápání církve. Z toho je zřejmé, že kauza arcibiskupa Bezáka zmíněné rozdělení nezpůsobila, nýbrž pouze naplno odhalila. Snad i tímto směrem lze hledat odpověď na otázku, zda kauza přinesla i něco dobrého: otevřená krize může být lepší než krize skrytá, protože ukazuje naléhavost hledat řešení.

Z uvedeného je bohužel zřejmé, že vyřešení kauzy arcibiskupa Bezáka, které si - jak potvrdil Martin Kramara - přejí i slovenští biskupové, samo o sobě nepřekoná aktuální rozdělení uvnitř církve. Určitým vodítkem k další cestě by mohla být slova Tomáše Pružince, že by bylo třeba více se nechat oslovit 2. vatikánským koncilem; na něm totiž došlo k aktualizaci našeho chápání církve a jejího, tedy našeho místa ve světě. Jistě to nepůjde bez modlitby, proto se následně uskutečnila modlitba růžence 2. 7., v den třetího výročí odvolání arcibiskupa Bezáka.

Familia Tyrnaviensis - Spoločenstvo ctiteľov Panny Márie Trnavskej, které vzniklo během působení arcibiskupa Bezáka v Trnavě, pořádá pravidelná modlitební setkání za obnovení důvěry v církvi. Vytrvejme v touze po obnovení důvěry, protože bez ní nemůžeme účinně svědčit o Kristu.

Doposud uskutečněná setkání:

22. 8. 2014 v Šoporni, hostitelem byl místní farář Marcel Kubinec; kázání hrádeckého faráře Petra Cibiry zde

22. 9. 2014 v v poutním místě Jurová, hostitelem byl místní duchovní správce László Parák; kázání opata Györgyho Herdicse zde.

15. 10. 2014 v obci Lúka, kázání Ľudovíta Malého zde.

22. 1. 2015 Veselé pri Piešťanoch, kázání Ľudovíta Kubána zde.

22. 2. 2015 v Červeníku, pozvánka zde.

26. 4. 2015 Šala-Veča.

24. 5. 2015 Merašice, kázání Marcela Kubince zde.

Během letošní Trnavské novény seznámil tamní arcibiskup Ján Orosch věřící s dopisem papeži Františkovi, kterým ho zve na apoštolskou návštěvu (zpráva o tom zde). Jistě by nebylo špatné, kdyby se papež seznámil s tamní situací přímo na místě, avšak pravděpodobnost takové cesty se zřejmě blíží nule, jak jistě ví i pisatel dopisu.

Kvůli svému dědovi Janu Janouškovi, vězněnému v koncentrácích komunizmu, i všem ostatním obětem tohoto obludného režimu však musím protestovat proti tomu, že "ideológie gender je horšia ako bola tá komunistická", jak bylo ve zmíněném dopise uvedeno; celý text byl uveřejněn na stránkách www.abu.sk.

Občanské sdružení Kampanila, které založili přátelé a spolupracovníci arcibiskupa Bezáka, spustilo v sobotu 8. 11. 2014 své webové stránky. Stalo se tak u příležitosti druhého veřejného sympozia, které Kampanila uspořádala na téma Svědomí. 

Informace k předchozímu sympoziu na téma Od viery k nádeji najdete zde.

Na vyjádření vedení Trnavské arcidiecéze k nedávným událostem v trnavské bazilice sv. Mikuláše reagují svým prohlášením věřící, kteří se zde 1. 3. zúčastnili bohoslužby za arcibiskupa Bezáka, a rovněž v této věci odeslali dopis trnavskému arcibiskupovi Jánu Oroschovi.

Arcibiskup Bezák za svého působení připravil úpravu trnavské katedrály a svěřil ji velehradskému sochaři Otmaru Olivovi, mj. blízkému spolupracovníkovi zesnulého kardinála Špidlíka a autora výzdoby vatikánské kaple Redemptoris Mater. Po odstranění Róberta Bezáka z Trnavy se projekt dostal do potíží, o čemž referoval Křesťanský magazín České televize (zde).

V listopadu 2013 přivezl Otmar Oliva přivezl do Trnavy výsledky své několikaleté práce, které prozatím skončily ve sklepě (zpráva České televize; další reportáž zde a zde). Vstup moderního uměleckého vyjádření do klasického prostoru je podobenstvím toho, o co odstraněný arcibiskup usiloval. Osud jeho i Olivova díla tak nabízí mnohé paralely...

 

Nástupcem Róberta Bezáka v Trnavě se stal dosavadní pomocný biskup Ján Orosch, který v uplynulém roce působil jako apoštolský administrátor arcidiecéze. Velmi podivně zni zdůvodnění tohoto kroku podle papežského nuncia (zde), když si uvědomím procesy, které za poslední rok v Trnavě proběhly. Jak může nejbližší spolupracovník sídelního biskupa po jeho vyhnání systematicky likvidovat projekty, které za tři roky, kdy měl arcibiskupu Bezákovi pomáhat, vznikly? Z mnoha komentářů vybírám následující:  

- Vladimír Palko (zde) vzpomíná pragmatické a falešné obvinění, kterým Krista poslal na kříž velekněz Kajfáš, a rovněž krutou daň, kterou francouzští katolíci zaplatili za falešné odsouzení důstojníka Dreyfuse. Věru, oba případy mají s tím naším hodně společného.

- Brat Šavol (zde) velmi otevřeně mluví o tom, že jmenování Jána Orosche nenese rukopis papeže, ale jeho kurie (tedy týchž lidí, kteří odstranili z Trnavy Róberta Bezáka).

- Rút Lačná (zde) mluví o pokoji falešném a skutečném.

Zdá se, že po likvidaci řady inovativních projektů, které Róbert Bezák zahájil v trnavské arcidiecézi, se údajně stahují mračna i nad Centry pomoci člověku. Zpráva o tom zde.

Pro srovnání sledujeme i dění v rožňavské diecézi, odkud musejí odejít salesiáni. Neznám pozadí tohoto konfliktu, ale byl evidentně řešen mocensky bez ohledu na prospěch Božího království, protože salesiánská spiritualita se důležitým charizmatem církve pro moderní dobu. Do pozornosti dávám kázání provinciála slovenských salesiánů při bohoslužbě na rozloučenou, který ukazuje, jak se v takových situacích zachovat ( videozáznam zde). V tomto blogu si autor všímá paralely našeho a rožňavského příběhu. Počátkem července bylo rozhodnutí potvrzeno, došlo pouze k posunu termínu odchodu (zprávy zde zde). Události se věnují i blogy na postoy.sk a svetkrestanstva.sk

Mimochodem, k 1. červenci bylo ukončené působení salesiánů i ve farnosti Bratislava - Petržalka (web farnosti zde)...

Po odvolání arcibiskupa Bezáka podalo v červenci 2012 šest jím jmenovaných děkanů rezignaci, která byla na konci srpna přijata (zpráva zde). V červnu 2013 bylo oznámeno přeložení tří z nich, nicméně za podivných okolností - na jiné místo navzdory domluvě mezi nimi a apoštolským administrátorem (zpráva zde). Trnavští věřící na to reagovali dopisem apoštolskému administrátorovi (zpráva zde, text dopisu zde), který podepsalo 1.061 lidí. Medailón o P. Marcelu Kubincovi, z něhož lze vycítit jeho opravdovost, je ke shlédnutí zde. Novým děkanem v Trnavě byl ustanoven P. Stanislav Vojtko.

Předseda KBS arcibiskup Stanislav Zvolenský následně naznačil, že přesunutí děkani mají problém s plněním slibu poslušnosti (zde). Zřejmě si nevšiml, že reakce v Trnavě nebyla vyvolána přeložením těchto kněží, ale způsobem, kdy nebyla dodržena ústní domluva.

1 | 2 >>